Blázen.

Blázen. MUDr. Fr. Schullerbauerovi.
Stín shlédl kdys, že jeho kroky střeh’, a šerá nenávist se bouří vzňala, hruď dmula se a zrak mu hněvem sálá a hrůza nezměrná mu úží dech. Pěst uzavřel a v divý dal se let, štván větrem, strachem oči mhouří, prach zvedá kol a prchá v jeho kouři a v dáli uniká, jak byl by klet. Však osud zlý! Když znaven přece pad’ a zrakem zděšeným zřel k zemi, stín příšerný, jak věčnost němý shléd’ s hrůzou u svých stop se rýsovat. 10 Jak dravec raněný svou bolest nes’ a touhou zuřivou jen zmíral, o hroudy chlad se v křeči vzpíral a v slinách krvavých lil duše děs. Pěst sevřel víc a vášní svojí spit, spit v hrudi bouřícím se hněvem, syn zoufání vzkřik děsným řevem a strašidelný stín svůj počal bít.... 11