Nálada.

Boleslav L. Černý

Nálada.
Je podzim. Smutek z pole zírá a stíny kolem přecházejí.... Podivné chladno v duši vtírá den ode dne se vítězněji. A časem – léta kolem pádí – jen smutek duši schvátí! Co bylo? Sny? Či teplé mládí? Snad radost – jež se nenavrátí? Je podzim! Bílá mlha padá a výkřik v nekonečnu zmírá.... Podivné chladno – duše strádá – a cesta ku hrobu se neotvírá....! 33