Večery snivé...

Boleslav L. Černý

Večery snivé...
Večery snivé v pohádkovém taji své kouzlo kreslí v duši moji, kde smutky tiché hlavy ukrývají, když stíny na polích se rojí a z bažin mlhy bílé vyrůstají.... A prstem dovedným vod na pokraji, – kde člověk bloudí v nepokoji – bludičky načrtují starých bájí večery snivé. Na cestách ztracených světélka hrají, u křižovatek Mýlka stojí, mdlé nohy v černé bahno upadají. Zpět duše ohlédnout se bojíbojí, a přec vždy znovu ven ji vylákají večery snivé... 45