DEBUT.

Michal J. Mareš

DEBUT.
Bylo by neomluvitelno nerozhoupati zvony, je-li k tomu čas – a snad bylo by tolik ztraceno pro člověka zabraného v neustálé předehry života – nebýti včasného upozornění, by ujal se konečně úlohy v nastávajícím ději: ať komedie, ať frašky, truchlohry, nebo jiných fásí scény – jak každému je určeno. Mohlo by nastati ukončení bez děje a to znamenalo by zločinné zabití Velikosti života. – Tož hrej na harfu nebo harmoniku, cello či bizarnici – na klavír nebo kytaru – hrej, na co chceš a jak chceš – ale hrej – tak zůstaneš svým – zpívej jak chceš a jak umíš – ale nebuď spokojen kolovrátkem – zpívajícím strojem. – Budeš-li míti úspěch – či výsměch, vše lhostejné – někdo Tě snad pochopí – a ne-li ani to – tož Ukončení zůstane vždy stejné. – Ale hrej a zpívej! – 3