NOKTURNO PŘI LOUTNĚ.

Michal J. Mareš

NOKTURNO PŘI LOUTNĚ.
Já chci dnes pěti Tobě píseň při svojí staré loutny třesku, jež zapomnět chce srdce tíseň, chce zajásat při luny lesku. To budiž píseň k Tvému zdaru, má rozmilá – našemu jaru. * Aj, božská Melodie z Svého trůnu sestup a žehnej loutny strunu a nech mě hrát a zpívat dlouze. – Tak dlouze – Noc až velké touze dá Posvátnost. – Pak akord změkne a skončí Pláčem – (v tom tu klekne Někdo.) To já – před Tvojí postavou klekám jasnou, až Hvězdy zhasnou nad Prosbou mojí. – Zda slyšíš, Milá, Zvuky ony? (Chtěly být veselé), Pohřební zvony snad ni nedají tak truchlé tóny, 25 jak nástroj zašlých generací. Však jaký lék mou pro stagnaci? Myšlenky smrti nechť jiné drtí. Tož chci dnes pěti Tobě píseň za staré svojí loutny třeskutřesku jež zapomnět chce Duše tíseň. – Za slunce lesku, hromu třesku, za svitu blesku – radost trvá. – Jak dlouho? Praskla struna prvá. – 26
Básně v knize Disharmonie:
  1. DEBUT.
  2. MATCE.
  3. LIST VĚZŇŮV.
  4. PRELUDIUM K ŠÍLENÉMU TANCI.
  5. DOBA NAPOMENUTÍ.
  6. FRAGMENT DOPISU.
  7. KOMPROMIS.
  8. ZVONY.
  9. lNTÉRlEUR.
  10. DOPIS PIANISTCE.
  11. PO CHOPINOVĚ NOKTURNU.
  12. OČI HUDEBNICE.
  13. NÁDRAŽÍ A PŘÍSTAVY.
  14. SPLEEN.
  15. ŽENY.
  16. KABARETIEŘI.
  17. DEN PRVÉHO SLUNCE.
  18. SVÁTEČNÍ DEN.
  19. ČEKÁNÍ.
  20. BEZ NADĚJE.
  21. NOKTURNO PŘI LOUTNĚ.
  22. PO SOUBOJI.
  23. RESIGNACE.
  24. DVA.
  25. SMUTEK.
  26. KDO ZTRATIL DUŠI PŘÍBUZNOU...