Smolný var.

Karel Jaromír Erben

Smolný var.
Dým se valí sloupem tmavým, hluk slyšeti s praskotem, v kotlinách se vaří žhavým smolovina klokotem. „Pojď, holečku, sem si sedni, nechoď blízko plamene! jablíčko! aj pohledni, jak je pěkné červené!“ Vzavši jab’ko z ruky matce laškuje si nevinně; běží ještě podívat se, jak to víří v kotlině. „Dítě! Kriste na výsosti!!“ V tom se toky rozklenou, z nichž vynese dětské kosti matka rukou spálenou. 129