Zazděná.

Karel Jaromír Erben

Zazděná.
Všickni se lidé rozplakali, když mladou paní zazdívali; pán zasmušilý v okně stál, sám jediný on neplakal. Přilítla s nebe holubice, snesla se k paní do temnice: zvala ji, zvala k veselí, a dvě pak odtud letěly. Přilítla černá z pekla vrána, i navštívila v okně pána: zvala ho, zvala k veselí, a dvě pak odtud letěly. 143