SOUMRAK

Vojtěch Martínek

SOUMRAK
Pad soumrak modravý, stín hebký splývá z alejí stromů, z hrází kamení. Jdeš zvolna, poutníče, a země zpívá tesklivou píseň v měkkém zachvění. To píseň mollová a sladce zádumčivá, v nejasný tón se smutek promění. I život vyznívá, jak často bývá: ne prokletí, ne jasné spasení. Však že jsi žil a bil se v horkém létě, že hlavu slavné zatopily proudy, to za soumraku jasně zahřeje tě. Víš: do šera teď v dálce chvíle padne, jdeš, klopýtáš přes trávníky a hroudy, bys aspoň zahřát moh své ruce chladné. 9
Básně v knize Poslední sonety:
  1. SONET
  2. PŘED SLUNCE ZÁPADEM
  3. SOUMRAK
  4. LETNÍ NOCI
  5. NAD HROBEM
  6. KVIETISMUS
  7. MISTROVO SLOVO
  8. UMĚNÍ KLASIKŮ
  9. UMĚNÍ DNEŠKA
  10. NAD STAROU KNÍŽKOU VERŠŮ
  11. TUŠENÍ
  12. VOX HUMANA
  13. AKVAREL
  14. BOUŘLIVÁ NOC
  15. HUDBA
  16. MĚSTO
  17. SOUDCE
  18. RODNÝ KOUT
  19. PŘEDJAŘÍ
  20. PO PODZIMKOVÉ BOUŘI
  21. ASKETI
  22. NEKROLOG
  23. CESTOU ZRÁNA
  24. JEDNÉ MATCE
  25. PRÁCE
  26. VYSCHLÝ PRAMEN I
  27. VYSCHLÝ PRAMEN II
  28. HLAS PRAMENE
  29. KRAJINA V ZÁŘÍ
  30. RÁJ
  31. ZÁPAD SLUNCE V ŘÍJNU
  32. NOC BEZE SNU
  33. PO LETECH
  34. MRÁZ
  35. KOLOBĚH
  36. V MLZE
  37. CHVÁLA ZEMI
  38. DARY ŽIVOTA
  39. HLAS
  40. PROSINCOVÝ DEN