CESTOU ZRÁNA

Vojtěch Martínek

CESTOU ZRÁNA
Mlhavým jitrem cestou u lesa jdu spěšně k nádraží. A nad hlavou ta chladná ocelová nebesa jen roztahují plachtu šedavou. V blátivé cestě noha poklesá, však teď už cítím: zvuků záplavou jak z mlh se probíjejí kolesa... teď rachot... cinkot vlnou třesavou... Jdu kvapně k blýskavému kotouči, jenž kalné šero v hlučný úsvit mění. Jak dobře, když se člověk s mlhou rozloučí! Zas lidskými jsem zvuky obklopen. Mně nelze dýchat v šerém roztřesení. Mne volá ruch a práce, nový den. 29
Básně v knize Poslední sonety:
  1. SONET
  2. PŘED SLUNCE ZÁPADEM
  3. SOUMRAK
  4. LETNÍ NOCI
  5. NAD HROBEM
  6. KVIETISMUS
  7. MISTROVO SLOVO
  8. UMĚNÍ KLASIKŮ
  9. UMĚNÍ DNEŠKA
  10. NAD STAROU KNÍŽKOU VERŠŮ
  11. TUŠENÍ
  12. VOX HUMANA
  13. AKVAREL
  14. BOUŘLIVÁ NOC
  15. HUDBA
  16. MĚSTO
  17. SOUDCE
  18. RODNÝ KOUT
  19. PŘEDJAŘÍ
  20. PO PODZIMKOVÉ BOUŘI
  21. ASKETI
  22. NEKROLOG
  23. CESTOU ZRÁNA
  24. JEDNÉ MATCE
  25. PRÁCE
  26. VYSCHLÝ PRAMEN I
  27. VYSCHLÝ PRAMEN II
  28. HLAS PRAMENE
  29. KRAJINA V ZÁŘÍ
  30. RÁJ
  31. ZÁPAD SLUNCE V ŘÍJNU
  32. NOC BEZE SNU
  33. PO LETECH
  34. MRÁZ
  35. KOLOBĚH
  36. V MLZE
  37. CHVÁLA ZEMI
  38. DARY ŽIVOTA
  39. HLAS
  40. PROSINCOVÝ DEN