Květ bodláku

Bohumil Mathesius

Květ bodláku
A přece znovu zas oblohou tančí hvězdy, jež Dante vídával, když vyšel z podsvětí, a přece znovu zas začíná cvrček v trávě divoké staccato své písně cvrkati. A přece znovu zas cos jako mladé víno ti stoupá do srdce a stoupá do hlavy: usedneš do škarpy a dlaní hladíš maní bodláku kvítek rudě modravý. 19