Lu

Bohumil Mathesius

Lu
Lu moje drahá, sne můj žhavý, co o tobě já vím? Ty snědá domorodko z Jávy, i se svým srdcem měnivým. Máš jméno strašně exotické a hnědá ňadra v rozpuku a gesto trochu ironické a brazoletu na ruku. Vím, v osmi letech už tě dají do katolické misie, kde hnědé dívky vyšívají na mešní roucha lilie. Pak provdají tě, krásko snědá, i s tvojím srdcem měnivým – vzpomínka hloupá spát mi nedá, vzpomínka hloupá – což já vím? 60