Dík
Dík vám, již vzpomněli jste,
co prošumělo nad hlavou.
Vítězství, dím však, není jisté:
půjdeme na stráž, mlhy jdou.
Vítězství, dím však, jisté není,
čas není ještě k něžnění:
tož – jenom malé zastavení
a k útoku ať trubka zní.
63
EDIČNÍ POZNÁMKA
Ústa nejpovolanější mluví v úvodu k této knížce o básníkovi Mathesiovi. Zde budiž uvedeno jen to nejnutnější o Mathesiově posmrtné sbírce:
Vlastní Babí léto zanechal Mathesius jako sbírku skoro dokončenou. Její texty jsou téměř již hotové, uspořádání je Mathesiovo. K obsahu své sbírky připsal Mathesius ještě dvě čísla: „Píseň nenávisti“ a „Spojenecká“. U prvé je poznámka „dopsat“, nebyla z ní nalezena ani řádka, druhá vyšla 1945 časopisecky. Oba názvy jsou přeškrtnuty. Mathesius svou sbírku psal a komponoval v době okupace, v roce 1945 ji chtěl zřejmě doplnit a vydat, uvědomil si však, že básněmi zcela jiného ražení by vznikla sbírka velmi nesourodá.
Do druhé části jsme vybrali z rukopisné i časopisecky otištěné pozůstalosti poezii intimní a reflexivní. Název i uspořádání je editorovo. Původní snaha po zachování chronologie se ukázala nesplnitelnou – jednak nelze většinu Mathesiovy poezie přesně datovat, jednak chronologické řazení neodpovídá postupu samého autora: v jeho sbírce Lyrické intermezzo (1940) najdeme i básně prokazatelně z dvacátých let. V našem oddíle lze číst nejstarší Mathesiovy básně (např. Studánko v lese), báseň zřetelně zasaženou údobím proletářské poezie (Přišel jsem k chudým) vedle básní vyřazených z Lyrického intermezza (Bagatelles) a básní poválečných (Děvčátko štíhlých boků). To vše ukazuje na nehotovost druhého oddílu, který ještě více než prvý byl luštěn z rukopisů často nečitelných, takže chybné čtení přes nejlepší snahu nelze v jednotlivých případech vyloučit.
Většinu svých básní zanechal Mathesius v několika variantách nebo je aspoň několikerým způsobem opravoval. Ve všech případech tiskneme znění, které se jeví posledním, i když taková varianta – týká se prvého oddílu – nebyla zařazena do přichystané sbírky. Editorské zásahy jsme si dovolili jen v míře nejnutnější, většinou interpunkční. Větší zásahy jsou tyto: Ve třech případech jsme užili verše z předchozí varianty, ev. kontaminovali dvě varianty, a to v básni Na Zámecké v. 10 podle smyslu, v básni Annita linda v. 6 z důvodů rytmic-
64
kých, v básni Ukolébavka pro Věrku v. 29–32 pro nesrozumitelnost poslední varianty. V básni Vteřina zimní noci škrtl Mathesius poslední čtyři verše; vycházíme z předpokladu, že Mathesius měl v úmyslu dát básni jiné zakončení, nestalo se tak; bylo tedy nutno tisknout to ukončení, které bylo lze v rukopise básně nalézt. V eventuálním soubornějším vydání bude lze vyčíslit i drobné naše zásahy i uvést aspoň nejdůležitější varianty.
Po Zpěvech Dálného východu je tato Mathesiova sbírka druhým svazkem – oba vycházejí v roce jeho nedožitých sedmdesátin – který je vydáván z jeho pozůstalosti. Ta však zdaleka není vyčerpána. Kromě nezveřejněných překladů, článků, dramat i próz je v pozůstalosti ještě další poezie. Podle našeho mínění si vše zasluhuje zveřejnění, poezie se nám však zdá nejcennější.
J. F. F.
[65]
Obsah
Úvod Františka Hrubína7
Babí léto
Píseň na starý motiv11
Babí léto12
Moudrost14
Kytka pro nemocnou15
Sněží16
Píseň v stříbru a šedi17
Květ bodláku19
Přípitek silvestrovský20
Úsměv22
Poslání Josefu Horovi23
Na Zámecké25
Ukolébavka pro Věrku26
Krápník28
Annita linda29
Podzimní popěvek30
Gladiola ostrolistá31
Vlk32
Jít34
Úsměvná země35
Měsíc nad Novými řekami36
Bílé laně37
Muž vždycky odchází...38
Vstal vítr, vítr vstal...39
[66]
Bagatelles
Vteřina zimní noci43
Jaro45
Studánka v lese46
Přišel jsem k chudým47
Pomník pluku Deutschmeister49
Dřevoryt51
Kuplet napsaný pro Miss Lilian Gray52
Písnička o Pierotu54
Bagatelles58
Fragment59
Lu60
***61
Hvězdy62
Dík63
Ediční poznámka64
[67]
ČESKÉ BÁSNĚ
Svazek 187
Řídí redakční rada
Jan Grossman, František Hrubín, Jaroslav Janů, A. M. Píša, Vilém Závada
Bohumil Mathesius
Babí léto
Verše z pozůstalosti
Z pozůstalosti vybral, uspořádal, k tisku připravil a ediční poznámkou opatřil Jiří F. Franěk. Úvod napsal František Hrubín.
Obálku, vazbu a typografickou úpravu navrhl Josef Flejšar. Vydal jako svou 1382. publikaci Československý spisovatel v Praze roku 1958. Odpovědný redaktor Jan Grossman. Z nové sazby písmem garmond Didot vytiskl TISK, knižní výroba, provozovna 2, Brno. Papír 84x108. AA 1,45, VA 1,84.
41.880/56/SV2. D-586670. Náklad 2500 výtisků.
13/10. Vydání I.
Cena brož. 4,40 Kčs, váz. 8,80 Kčs
56/VIII-15
E: jf; 2006
[68]