Muž vždycky odchází...

Bohumil Mathesius

Muž vždycky odchází...
Muž vždycky odchází od matky, od milenky svůj osud vyhledat a za osudem jít, u děla, soustruhu, či nad obrubou sklenky, u stolku psacího, či kde mu dáno mřít. Muž vždycky odchází – a to je jeho chvilka, nežli se rozhlédne a nežli sbohem dá: to ostatní je těžká násobilka a souhrn – fraška nebo balada. Muž vždycky odchází, Lachesis niti souká s umdlenou tváří staré sudičky; muž vždycky odchází – v kolébce dítě brouká a ten, kdo zůstává, mne slzu pod víčky. 38