Na lukách.

Pavel Sula

Na lukách.
Na lukách kluk nahý pásal kravky bílé, slunce svítilo mu černých do vlasů, zpíval prsním hlasem písně nahodilé, jak je vnesla síla jarních ohlasů. Lehl mezi květy, ústa k zemi tiskne, přidušeně volá mezi kořání – Naznak obrátí a rozsměje se, výskne – slunce, píseň, tráva mízou zavání. Křičel na lesy, jež ve své struny sáhly (žhavá míza v krvi touhou zaťuká). Křičel na oblaky, které v dálky táhly, aby spadly na něj, dolů, na luka. 6
Básně v knize Kniha pianissima:
  1. Písnička.
  2. Na lukách.
  3. Vzpomínka.
  4. Příchod.
  5. Močály.
  6. Na adressu A. K.
  7. Čtu dramata.
  8. Někde – –
  9. Souvislost dálek.
  10. Zavřené oči.
  11. Má histerická Paní,
  12. Mládí.
  13. Písnička.
  14. Podzim.
  15. Nuda.
  16. Píseň.
  17. Pro koho ty zvony – –
  18. Už nelze déle –
  19. Konečně.
  20. Hladil mne stesk – –
  21. Cestou.
  22. Jaro.
  23. Tu chvíli –
  24. Ta sklenka absinthu –
  25. Torso.
  26. Bez kreda.
  27. Soumrak.
  28. Touha.
  29. Na trávníku duše.
  30. Hájovna.
  31. Zelená barva smrti.
  32. Předtucha.
  33. Samota.
  34. Večer.
  35. Břízy v lese.
  36. Písnička.