Souvislost dálek.

Pavel Sula

Souvislost dálek.
Cítím Tě! – Ty pláčeš snad, mé dítě západu, nad dálkami, jež dlouhý čas nás dělí? Oh! Ano, pláčeš – jakás souvislost vždy prochvívá nám nádhernými těly, a jakés příbuzenství rozkoše nám krví vibruje a chtění ladí v nejvyšší akkord delikátních snů – jak neplakat, když máme se tak rádi – – Ty jistě pláčeš, z dálky cítím Tě – (jak kapaly by kapky krve tvojí, té jemné krve, horké, důvěrné s bílého stropu na mne po pokoji). A je tak děsně – neplačneplač, Vzdálená! Necítíš příbuzenství chvít se těly, necítíš akkord delikátních snů, když vzpomíná Tvůj divoch osamělý –? Neplač! 13