Hladil mne stesk – –

Pavel Sula

Hladil mne stesk – –
Hladil mne stesk svou rukou studenou a rozplakal mou duši a zpíval rozechvělým hlasem o ztracených nadějích, o květech uvadlých, jež pobledly svou touhou po životě, o stopách zavátých a zapomenutých kdes v závějích. Stesk palčivý mne hladil – po něčem, co nelze vyjádřiti, co rozeběhlá, bílá, letní oblaka jen vytuší, co cítí kámen v dálku letící a rozhozené hvězdy – – takový stesk po něčem v daleku mi padl na duši – Stesk po bouřích a touha palčivá po hudbě divých moří, po horských výkřicích a písních, které vášeň huláká, stesk po něčem, co křičí, zpívá – zpívá písně o Životě. – Svou spilou duši půjdu schoulit v zarostlou hruď tuláka. 24
Básně v knize Kniha pianissima:
  1. Písnička.
  2. Na lukách.
  3. Vzpomínka.
  4. Příchod.
  5. Močály.
  6. Na adressu A. K.
  7. Čtu dramata.
  8. Někde – –
  9. Souvislost dálek.
  10. Zavřené oči.
  11. Má histerická Paní,
  12. Mládí.
  13. Písnička.
  14. Podzim.
  15. Nuda.
  16. Píseň.
  17. Pro koho ty zvony – –
  18. Už nelze déle –
  19. Konečně.
  20. Hladil mne stesk – –
  21. Cestou.
  22. Jaro.
  23. Tu chvíli –
  24. Ta sklenka absinthu –
  25. Torso.
  26. Bez kreda.
  27. Soumrak.
  28. Touha.
  29. Na trávníku duše.
  30. Hájovna.
  31. Zelená barva smrti.
  32. Předtucha.
  33. Samota.
  34. Večer.
  35. Břízy v lese.
  36. Písnička.