Cestou.

Pavel Sula

Cestou.
Zablácenou silnicí jsem bílé hříchy nes – moje bolest rozpláče se za horama kdes. Polibky mi konejšivé nikdo nenese, jen to bláto ve šlépějích těžce lekne se. Dálky jsou tak prázdné, prázdné, den už zhasíná, a mou duši zasypává černá lavina. 23. II. 1903.
25