MATIČKA

Marie Baarová

MATIČKA
Letí ptáče popelavé od černého lesa, nemůže ach doletěti, křídelko mu klesá. Ó jak teskno ve přírodě, obloha tak nízká, nehne se ni brouček v křoví, nad lesem se blýská. A to ptáče popelavé přeci dále spěje, těžkým vzduchem jeho hlásek tesklivě se chvěje. Tesklivý je ptáčka hlásek, smutný tak a kusý, třeba křídlo umdlévalo, přeci dále musí. Ví, že v křoví nad potokem na zelené sněti na matičku v hnízdě čeká čtvero drobných dětí. 34