MOTÝLEK

Marie Baarová

MOTÝLEK
Aj, zbloudil pestrý motýlek sem ke mně v loubí skrýš, ne, nechci pel tvých křídel střít, zas dále letět smíš! Hle, jak ten motýl, hochu můj, i ty jsi zbloudil as, když’s ke mně přišel – brzy už, viď, odletíš mi zas? Ne, nepřísahej! – Vždyť to víš, mne těší láska tvá, tak jak mne těší bílý květ, ač taky uvadá. Mám ráda slova lásky tvé, jak sedmihláska zpěv, jímž potěšiv nás odlétá, a jaký proto hněv? I je mi, hochu, láska tvá co v podzim slunka svit – mne těší, těší, třebať vím, že nejde zachytit! 62