Nesnáz nepřekonatelná.

Alois Gallat

Nesnáz nepřekonatelná.
Nechť je milostenka má bohata a vznešena, králem třeba otec její – nedbám nic a jen se směji. Na ohnivém koníku sjedu pro svou militku, unesu ji v čilém letu navzdor moci, navzdor světu. Kdyby drahou dívku mou jímal žalář hrůzou svou, i tu vítězství své slavím, okovů ji mocně zbavím. Kdyby v středu moře snad dívku mou kryl pevný hrad, celé moře hbitě zbrodím, milenku svou osvobodím. 55 Kdyby oheň zhoubou zlou obklíčil již dívku mou, z žaroviště katy strhnu, pro dívku se v plamen vrhnu. Kdyby byla děva ta v říši duchů zakleta, nebojím se děsných zjevů, obrům vyrvu tu svou děvu. Než však – otec milky mé u nás koželuhem je; on mi nechce dát své robě: „Bože, co jen počnu sobě?“ 56