ZÁPAD.

Jaroslav Havlíček

ZÁPAD.
Zapadá slunce v krvi milionů, pomalu klesá za lesy, a od východu za hlaholu zvonů, v zmateném víru jásajících tónů, den nový duní kolesy. Den nový vstane – již se země chvěje rachotem rvaných řetězů – paprsek jeho letem blesku spěje: brzo již, brzo kraj se rozepěje jásavou písní vítězů. V jásavé písni krásnějšího Rána, Rána, jež nikdy nezvadá, starému světu doznívá již hrana – k novému žití ohnivá jak brána krvavé slunce zapadá – 10