ZÁPAD.
Zapadá slunce v krvi milionů,
pomalu klesá za lesy,
a od východu za hlaholu zvonů,
v zmateném víru jásajících tónů,
den nový duní kolesy.
Den nový vstane – již se země chvěje
rachotem rvaných řetězů –
paprsek jeho letem blesku spěje:
brzo již, brzo kraj se rozepěje
jásavou písní vítězů.
V jásavé písni krásnějšího Rána,
Rána, jež nikdy nezvadá,
starému světu doznívá již hrana –
k novému žití ohnivá jak brána
krvavé slunce zapadá –
10