SVATÝ PETR

Marie Calma

SVATÝ PETR (V Římě r. 1929)
Kopule zázračná, k nebi rozehnána mohutným gestem, jsi symbolem panování pro ty, jimž moc je dána. Hrozíš trestem, kážeš odříkání, mluvíš k lidem prostým, důvěřivým o pomstě a o pokání. Slovem živým soucitu se nerozzvučíš, deptáš nádherou svou, mučíš. Nepřitulíš, pod tvou klenbou zebe, člověk umlk’, vladař mluví z tebe. Nelze v tobě myslet na modlení. Jen tam v koutě, osamocen v stínu kde je Kristus na matčině klínu vtesán v mramor, člověk ve shroucení, 144 poutník pochopí, co vše ho dělí od falešných Krista vyznavačů, kteří myšlenku by zazdít chtěli, jež je životem a vírou svata, v umělý hrob z mramoru a zlata, víře však a lásce, s níž je spjata, srdcem přiblížit se neuměli. [145] EDICE ATOM Svazek XXXVIII. – MARIE CALMA ROZHOVORY S BOHEM – Dřevoryt, obálku a úpravu navrhl Petr Dillinger Vytiskli Kryl a Scotti v Novém Jičíně typy Empiriana-Bodoni v počtu 500 číslovaných výtiskůvýtisků, z nichž 30 na hadrovém ručním papíru pro nakladatele Václava Petra v Praze II – Lützowova 27 1930 Tento výtisk má číslo 405
E: av; 2007 [147]
Básně v knize Rozhovory s Bohem:
  1. Můj Bože věčný, jaký dlouhý půst
  2. Je slunný den – jas horám vévodí
  3. Je kamenný Kristus na kamenném mostě.
  4. Kdybych se uměla modlit,
  5. Bože můj, děkuji Ti
  6. Ó, Bože můj, až budu umírat,
  7. Putuji noční dálavou,
  8. Tak vysoko jsem lásku pozvedla,
  9. Můj Bože, jaký úžasný den!
  10. Jen věřit dej mi,
  11. Až láska přijde ke mně, do zahrad
  12. A vejdeš-li dnes se mnou do těch bran
  13. Největší zázrak nazval’s životem,
  14. Ne Ty, to jakás síla neúčelná
  15. Kdo všechno v noci té Tě hledá, Bože!
  16. A pak že je Osud zlý!
  17. Pruh bílých snů na nebi rozhořel se,
  18. Stavěli lidé chrámy z kamene,
  19. Jdu za Tebou v svatyni přírody.
  20. Před Tebou neklekám,
  21. Kriste mých snů,
  22. Cíp oblohy po bouři odestřel se.
  23. Hledám Tě ztělesněného na zemi,
  24. Znavený člověk – k smrti utýraný
  25. Bože – Ty, kterýs poslal do mé samoty
  26. Jít věčně v slunci – po stínu bys volal,
  27. A Kristus věděl: slovo silou je,
  28. Den zklamáním že pln?
  29. Ze sna se probouzím, den nový nastává mi.
  30. Což neslyšíš?
  31. Ty nelogický živote,
  32. Proč právě mně z žalu tak velký díl? –
  33. Ta strašná úzkost bědná před člověkem,
  34. Sen na víčka jsi vtlačil, předobrý Ty!
  35. Dnes tiše říkám si –
  36. Včera se zdálo mi –
  37. Víc pokory v ten zrak
  38. Svět byl jak zahrada,
  39. Všechno musíš přetrpět,
  40. Otče náš!
  41. Je tichý přísvit na nebi – a v hvozdě
  42. Ten svatý mír mít ticha, klidu jen,
  43. Prosila jsem:
  44. Mé nové jaro, jak tě uvítat?
  45. Protože tělo jsem krájet si nedala
  46. Jak Tys mne bázni odnaučil!
  47. Tam člověk v stínu zdřím;
  48. Sedím na výši –
  49. Jen jeden úsměv dej do nocí těch
  50. Ležím na mechu –
  51. Proč i ten les,
  52. Dnes ještě s Tebou,
  53. Co ty víš o lásce, člověče bědný,
  54. Ráno jako úsměv boží
  55. Dnes ďábel stanul za mnou,
  56. Strom se zemí spjat je úžeji
  57. Večery, vystlané stínem,
  58. To věčné v životě – je láska.
  59. Co teď? Čím ještě píseň zahlaholí?
  60. ŽALOBA
  61. VESNICKÉ PROCESÍ
  62. NA HŘBITOVĚ
  63. VESNICKÝ KOSTELÍK
  64. AVE MARIA
  65. MŠE ZA ZESNULÉ
  66. PRAVOSLAVNÉ VELIKONOCE
  67. MAŘÍ MAGDALENA
  68. JIDÁŠ
  69. ZVONY V ASSISI
  70. LOUČENÍ S FLORENCIÍ
  71. SVATÝ PETR