LESY.
Roste v lese nástroj divné síly.
Jak jen vánek dotkne se,
měkkou strunou otřese,
bolí, kvílí.
Zvuky bloudí, šelestí,
teskně zelení se kmitnou
úsměvy a bolesti.
Ke tmám, stínům lnou
hvozdu hlubinou,
zabloudí-li člověk tudy,
srdce z těla rvou.
Od stromu ke stromu dál
zoufale někdo se smál,
srdce si do krve vesele
roztrhal, roztrhal.
Dozněla píseň, nemá slov,
všechna je vyzpíval, vyšeptal lesům
pro Olgu Oblomov.
3