ONA A BŮH.
Proč ji mám rád, tak rád?
Bože můj, není to jen
mámivý života sen?
Bože můj, neumíš lhát?
Dáš rozkoš, abys moh’ bít?
Kouzlo a bol, naději, zmar,
tajemství duše a krásy tvar
pochopit, přijmout a snít.
Nad krajem slunce, nade mnou Bůh,
ona to jediná svítí
vesmírem mého žití,
věčný čarokruh.
Vidíš mé peruti vlát?
Chápeš mou sílu, můj blesk?
Cítíš mou touhu, můj po tobě stesk,
Bože, jejž v ní mám tak rád?
8