ZJEVENÍ.
Za tmavé noci zjevila se mně,
průhledná, zářivá vešla ke mně.
Mlčela, kynula, mizela v háji,
vločky hvězd za ní se třepotají.
Tratí se pěšinou, na konci stane,
posílá polibky zamilované.
Chytnu ji, uniká, v oblaka stoupá,
na hrotu luny se vesele houpá.
A opět klikatou uličkou běží,
neznámým městem stačím jí stěží.
Klopýtám, zvedám se, smích její zní mi
za všemi světýlky nebeskými.
A s nebe rovně se snášela k zemi,
nad oknem komůrky zamihla se mi.
Postýlka bílá ji uspává jemně.
Vešel jsem tiše k ní a ona ke mně.
20