BALLADA.

Růžena Jesenská

BALLADA.
Pohřební píseň mezi zahradami a střechami kdes temně naříká, ztlumeně vzdychá, chvíli zaniká a zase plně zahřmí korunami platanů starých. Kde se průvod tají, že nevychází? V křivých uličkách a na pavlačích ženy naslouchají pochodu smutečnímu – jako v snách, též ony zrakem pátrají po původu té písně, jež mne opájí, též ony slyší! A průvod nevychází... Divným ohlasem chvějí se domu zdi, a píseň tišší, tišší, soumraku prozlacena topasem a zadýchána vůní zahrad, ustává – 16 ta záhadná... A průvod nevychází. Jen světel oblačných se vznesla záplava jak skrytých kaditelnic dým, a slunce poslední své růže hází mrtvému Srdci, mrtvému tajemnému Srdci – touhám posledním. 17
Básně v knize V pozdní chvíli:
  1. Kdo pozvedl mě k Slunci do závrati
  2. JAK PLULA OBLAKA...
  3. U MOŘE.
  4. NOKTURNO.
  5. JARO...
  6. SMUTNÝ VEČER.
  7. BALLADA.
  8. BALLADA O SMRTI.
  9. ROMANCE.
  10. V LISTOPADU...
  11. PÍSEŇ.
  12. BYL KONEC DNE...
  13. A ZÍTRA NEBUDE JIŽ SLUNCE...
  14. VIDĚNÍ.
  15. NOKTURNO.
  16. DO ČERNÝCH MRAČEN...
  17. PÍSEŇ.
  18. V HLUBOKÉ NOCI...
  19. BOLESTI VELKÉ...
  20. K RUDÝM ZÁPADŮM.
  21. UMŘELA LUNA.
  22. BÍLÉ NOCI.
  23. MÁM DRAHOU KNIHU...
  24. STÍN BLEDÝ.
  25. DO NEJVZDÁLENĚJŠÍCH ZAHRAD.
  26. V HLUBOKÉ TICHO VELIKÉHO OSAMĚNÍ.
  27. ZÁZRAČNÉ CESTY.
  28. POD HORAMI.
  29. NENÍ ODPOVĚDI...
  30. ROMANCE.
  31. KLID.