UMŘELA LUNA.

Růžena Jesenská

UMŘELA LUNA.
Nezvučí harfy v stromech zavěšené, umlkly mladé hlasy v křovinách, spadaly hrozny země zaslíbené neslyšně jako ve pradávných snách. Ulehl vítr uštvaný a slabý, oněměl řeky rozjásaný chvat, vybledly barvy, marně slunce vábí je rozhořeti, do krvava vzplát. Odlétly písně, usedly tam kdesi na jiných pólech země truchlící, a zapomněly touhou šumět lesy, ze zahrad prchli sny a slavíci. Umřela luna. Zvadly orchideje, nejvyšší tóny klesly do hlubin, tmy věčnost záhadná pod okny zeje, a horou k nebi roste její stín. 40 Odešla z komnat divně krásná chvíle, zhasíná v mlhách hvězda krvavá, oblaky táhnou bez hluku a cíle, a srdce zvonů bíti přestává. Nesmírným tichem vzdech se jenom vrací a ptá se, ptá, jak věčnost zatmělá, a neodpoví nikdo. Vykrvácí snad Slunce též, když Luna umřela. 41
Básně v knize V pozdní chvíli:
  1. Kdo pozvedl mě k Slunci do závrati
  2. JAK PLULA OBLAKA...
  3. U MOŘE.
  4. NOKTURNO.
  5. JARO...
  6. SMUTNÝ VEČER.
  7. BALLADA.
  8. BALLADA O SMRTI.
  9. ROMANCE.
  10. V LISTOPADU...
  11. PÍSEŇ.
  12. BYL KONEC DNE...
  13. A ZÍTRA NEBUDE JIŽ SLUNCE...
  14. VIDĚNÍ.
  15. NOKTURNO.
  16. DO ČERNÝCH MRAČEN...
  17. PÍSEŇ.
  18. V HLUBOKÉ NOCI...
  19. BOLESTI VELKÉ...
  20. K RUDÝM ZÁPADŮM.
  21. UMŘELA LUNA.
  22. BÍLÉ NOCI.
  23. MÁM DRAHOU KNIHU...
  24. STÍN BLEDÝ.
  25. DO NEJVZDÁLENĚJŠÍCH ZAHRAD.
  26. V HLUBOKÉ TICHO VELIKÉHO OSAMĚNÍ.
  27. ZÁZRAČNÉ CESTY.
  28. POD HORAMI.
  29. NENÍ ODPOVĚDI...
  30. ROMANCE.
  31. KLID.