NENÍ ODPOVĚDI...

Růžena Jesenská

NENÍ ODPOVĚDI...
Všecko umírá, co zrozeno, a co přišlo, všecko odchází, ještě trochu snův a ekstásí, a vše bude tiše skončeno. Hleděla jsem v hloubku života, do dna rozkoše a bolestí, v propasti, kde hoří temnota, v soumrak Bohů, v půlnoc neštěstí. Viděla jsem srdce plamenná, ctnost a zločin, chladný výpočet, horká gesta, úpadek i vzlet, i jak málo všecko znamená! Na dně duše jako skála ční bolest němá, že tak nutno jít v sen, jenž po objetí nelační, v tmu, z níž nevyplyne luny svit. 55 Jít a tušit svého Slunce zmar, cítit srdce touhu bouřlivou a své víry křehkost děsivou: všecko klásti pod věčné Tmy spár! Není odpovědi v prostoru ani v nitru k tomu, o čem sním, z propastí až k hvězdám nahoru: jenom věčné ticho nade vším. 56
Básně v knize V pozdní chvíli:
  1. Kdo pozvedl mě k Slunci do závrati
  2. JAK PLULA OBLAKA...
  3. U MOŘE.
  4. NOKTURNO.
  5. JARO...
  6. SMUTNÝ VEČER.
  7. BALLADA.
  8. BALLADA O SMRTI.
  9. ROMANCE.
  10. V LISTOPADU...
  11. PÍSEŇ.
  12. BYL KONEC DNE...
  13. A ZÍTRA NEBUDE JIŽ SLUNCE...
  14. VIDĚNÍ.
  15. NOKTURNO.
  16. DO ČERNÝCH MRAČEN...
  17. PÍSEŇ.
  18. V HLUBOKÉ NOCI...
  19. BOLESTI VELKÉ...
  20. K RUDÝM ZÁPADŮM.
  21. UMŘELA LUNA.
  22. BÍLÉ NOCI.
  23. MÁM DRAHOU KNIHU...
  24. STÍN BLEDÝ.
  25. DO NEJVZDÁLENĚJŠÍCH ZAHRAD.
  26. V HLUBOKÉ TICHO VELIKÉHO OSAMĚNÍ.
  27. ZÁZRAČNÉ CESTY.
  28. POD HORAMI.
  29. NENÍ ODPOVĚDI...
  30. ROMANCE.
  31. KLID.