A ZÍTRA NEBUDE JIŽ SLUNCE...

Růžena Jesenská

A ZÍTRA NEBUDE JIŽ SLUNCE...
A zítra nebude již slunce žhnouti a proměnlivý oblak v dálku plouti, nebude azur lákat v objetí, a nejsvětější hvězda – zhasne ti! Jar nebude již ani odkvétání, rozplyne těžký sen, jenž hlavu sklání, umlknou moře, stromy, vzduch a zem kdes tiše vydechnutým rozkazem. Poslední lilie ni růže prvé nebude, zastaví se píseň krve, nebude tajemství, těch podivných, nebude bouřných oceánů tvých. Nebude chimaer, za nimiž se ženem, ni smutků na obzoru uzavřeném, nebude záhad ani závratí, tma nic už – ani bolest nevrátí. 27 A radost nepronikne clonou dusnou, slzy se utiší, polibky usnou, myšlenky jako listí spadají, a jedno srdce – všecko utají. Dnes nezachráněný ráj prchne z nitra, a rozkvete snad se vším smír už zítra, jen přejít ještě onen temný most, a všecko bude mrtvá minulost. 28
Básně v knize V pozdní chvíli:
  1. Kdo pozvedl mě k Slunci do závrati
  2. JAK PLULA OBLAKA...
  3. U MOŘE.
  4. NOKTURNO.
  5. JARO...
  6. SMUTNÝ VEČER.
  7. BALLADA.
  8. BALLADA O SMRTI.
  9. ROMANCE.
  10. V LISTOPADU...
  11. PÍSEŇ.
  12. BYL KONEC DNE...
  13. A ZÍTRA NEBUDE JIŽ SLUNCE...
  14. VIDĚNÍ.
  15. NOKTURNO.
  16. DO ČERNÝCH MRAČEN...
  17. PÍSEŇ.
  18. V HLUBOKÉ NOCI...
  19. BOLESTI VELKÉ...
  20. K RUDÝM ZÁPADŮM.
  21. UMŘELA LUNA.
  22. BÍLÉ NOCI.
  23. MÁM DRAHOU KNIHU...
  24. STÍN BLEDÝ.
  25. DO NEJVZDÁLENĚJŠÍCH ZAHRAD.
  26. V HLUBOKÉ TICHO VELIKÉHO OSAMĚNÍ.
  27. ZÁZRAČNÉ CESTY.
  28. POD HORAMI.
  29. NENÍ ODPOVĚDI...
  30. ROMANCE.
  31. KLID.