KLID.

KLID.
Vysoký, tichý, nedostupný prostor nade mnou, jak osudy oblaky plují cestou tajemnou, a světy tajemnější v závrati té planou; chci v jistotu jít zítřků s duší odhodlanou. Nesmírnost harmonie nadpozemské, svatý klid kéž přijde do hlubin mých dlouhých nocí zazářit, by stíny odešly, jež táhly se mým žitím, ať v srdci jsoucnost jen chvil velkých, šťastných cítím. Ať sílu k sestupu mám s výšin slunce čarovných, ať oči vidí zázrak Snův, a slzy není v nich, ať hoře z pomíjejícnosti je mi cizím, jak oblak v žhavých sférách rozplyne – ať zmizím. 59 OBSAH.
Jak plula oblaka7 U moře9 Nokturno11 Jaro12 Smutný večer14 Ballada16 Ballada o smrti18 Romance20 V listopadu21 Píseň23 Byl konec dne24 A zítra nebude již slunce27 Vidění29 Nokturno31 Do černých mračen33 Píseň35 V hluboké noci36 [61] Bolesti velké38 K rudým západům39 Umřela luna40 Bílé noci42 Mám drahou knihu43 Stín bledý45 Do nejvzdálenějších zahrad47 V hluboké ticho velikého osamění49 Zázračné cesty51 Pod horami53 Není odpovědi55 Romance57 Klid59
E: až; 2004 [62]