Vzpomínka z Benátek.

Bohdan Kaminský

Vzpomínka z Benátek.
To bylo v Benátkách, v tom luzném kraji s těch jižních nocí poetickou vnadou, kam lidé nejšťastnější utíkají vždy s Baedekrem a se svou láskou mladou – To bylo v Benátkách na břehu Lida, na Riva degli Schiavoni, všade, v té pohádce, kde gondolier vídá, jak něžně líbají se párky mladé – To bylo v Benátkách, v tom kouzlu jara, v Benátkách, v prostřed čarovného máje, kde zjevila se mi ta pravda stará, že víc než dravec láska ukrutná je. Při table d’hôte u pokrytého stolu ta láska, o níž zpěvák, idol hostí, z gondoly zpíval sladkou folu, se zjevila mi v celé ukrutnosti. 84 Tam zjevila se mi v své hrůze celé (ač hrůzu tu ne každé srdce uzná), ač záři štěstí měla na svém čele a byla něžná, neskonale luzná. Leč s ukrutností, jenom dravci vlastní, mé srdce drásala a krev mou pila: při table d’hôte se líbali ti šťastní a mlčky ruku tiskla ruka milá – Tam sladký šepot slova na rtech dusil, co velké štěstí stále v duši vzrůstá... Já na to všecko jen se dívat musil a ubrouskem jsem utíral si ústa... 85
Básně v knize Doma i jinde:
  1. Báseň o smutné noci.
  2. Přešla léta...
  3. Vzpomínka.
  4. Píseň.
  5. Nálada.
  6. Ve sklepě Auerbachově.
  7. Holandská krajina.
  8. „Babička.“
  9. Hochu, kterého jsem potkal ve vratech ústavu Pasteurova.
  10. Dojem z cest.
  11. Vzpomínka z Lublaně.
  12. V noci na moři.
  13. Klepy z Benátek.
  14. Vzpomínka z Benátek.
  15. Chorvatskem.
  16. Psáno mezi tím, co jsem si vyřezával svou postel.
  17. Moře.
  18. Rodný domek.
  19. Vzpomínka.
  20. Píseň.
  21. Snění.