Píseň.

Bohdan Kaminský

Píseň.
Je jedno, vím, kde budu spát, je jedno, vím, kde člověk setlí, – a já bych přece jenom rád, by na mém hrobě růže kvetly, a já bych přec jen věděl rád, že vzpomínati kdosi bude, až ustelou mi v zemi chudé jedenkrát. Je jedno, vím, zda zítra, dnes, vše skončí se, či v kterou dobu, jeť člověk stvořen aby kles’ po chvíli žití do tmy hrobu –: a já bych žít chtěl, žíti přec tak dlouho, až by tiše, jemně přec ještě láska přišla ke mně na konec. 104 Vím, klidně mrtvý leží dál, ať žitím v plese šel či trudu, – a já bych přec jen sobě přál, než osamělý spáti budu, a já bych přece jenom rád, by mlčky kdos mi růži podal, – vždyť trním, trním život zbodal tolikrát! 105
Básně v knize Doma i jinde:
  1. Báseň o smutné noci.
  2. Přešla léta...
  3. Vzpomínka.
  4. Píseň.
  5. Nálada.
  6. Ve sklepě Auerbachově.
  7. Holandská krajina.
  8. „Babička.“
  9. Hochu, kterého jsem potkal ve vratech ústavu Pasteurova.
  10. Dojem z cest.
  11. Vzpomínka z Lublaně.
  12. V noci na moři.
  13. Klepy z Benátek.
  14. Vzpomínka z Benátek.
  15. Chorvatskem.
  16. Psáno mezi tím, co jsem si vyřezával svou postel.
  17. Moře.
  18. Rodný domek.
  19. Vzpomínka.
  20. Píseň.
  21. Snění.