BALÁDA O HODINÁCH.
Byl starý jeden hodinář,
měl s hodinami krám
a sedal v práci den co den
jen s hodinami sám.
A jak jich tepně naslouchal,
jak zíral na jich let,
tu myslil si: Ty zvolna jdou,
a ty jen letí v před!
Ne, všecky musí stejně jít
na vteřinu i vlas!
A rovnal, řídil, točil je,
ty v před, ty zpátky zas.
A rovnal, řídil rafije
pak celou noc a den,
vše marno: Jedny volněj šly,
a druhé létly jen.
88
Ty jedny jen tak hrkaly,
jak sil když není v nich,
a druhé spěly vesele,
a znělo to jak smích...
Pak zavřeli ten malý krám,
a rozum že si zmát’,
byl odvezen a neviděn
už mistr vícekrát.
A to je vše. Sic k baládě
je málo toho, vím,
já chtěl jen říci, společnosť
že mistrem takovým!
89