MNOHOSTĚN

MNOHOSTĚN
Jsi jako keř, jenž ze símě vytrysk, rozkvet jsi tady, neb nemohl kvésti jsi jinde, tvé plody dají opět vznik nesčetným jiným. Jsi jako proud, jenž krajům prchá, zúrodňuješ zemi a sloužíš tvorstvu, cílem tvým je bezmeznost moře. Někdy věštíš divokou bouří, jindy zas posvátným tichem, někdy jsi hromem, jindy jsi zátokou míru. Ve všem kotvíš, se vším tajně se snoubíš, oheň, voda, vzduch a zemská hrouda pomáhají ti od zrození až k skonu. Jsi nástrojem v hudbě celku, orchestr stále z kulis se ozývá, hraješ buď ty či hraje za tebe jiný. V světě, v tom krystalu vesmírné krásy, jsi vidmem, které z hmoty se line, ve věčném polibku s přírodou splyne 10