30. IX. 1938

Emanuel Lešehrad

30. IX. 1938
Rodná má země, kroniko reků, nad tebou bouří oblaka věků. Miluji tebe pro krásy tvoje, pro světlou víru, odolnost, boje, přece však nejvíc pro utrpení, kterému v světě rovného není. . . . . . nebohá vlasti, obětovaná oltáři strasti, abys, žel, byla rozkouskována, . . . . . . . . . . 31 Přes to vše tvůj lid věří své síle, nikdy se nevzdá svobody cíle, . . . hesly nechce být mámen, chce najít spásu jen v sobě! Amen 32