Březen.

Otokar Březina

Březen.
Déšť světla krvavý ze slunce ohněm prýštil, šer věčný prostoru pil jeho nektar lačen; do modří brunátných se na východě tříštil a v žhavých úlomech plál štěrbinami mračen. Dech vlhký vytryskoval z němých rozloh plání a z boků čerstvých brazd do vzduchu vůni mísil, vod studený zněl smích a v ozvěn tiché štkání jak oživený puls se svěžím rhytmemrythmem křísil. A v zemi navlhlé a zapařené mízou dnů příštích dřímal svět, šleh barev, sil a jasů, tráv šumné království a s atlasovou řízou sbor teskných lilií a plavé zlato klasů; mdlý oddech šeříkův i loubí modré stíny, v nichž jednou bílý žár ve žhavém písku usne, a libel malachit kroužících nad lekníny ve vlhku teplých par a v lázni vůní dusné; na květech akátů zor zrůžovělý pocel, jenž zemi zažehne a rozleje se nachem v těl brouků tvrdý kov, jak v zakalenou ocel, a v křídla motýlů jak jemných barviv prachem; tep žhavých žádostí, jenž vlny žití vzruší a prškou jasmínů se v záhon citů slije, i písně básníků, jimž analysa v duši snů svěží akvarel svým chladným deštěm smyje. 21
Básně v knize Tajemné dálky:
  1. *** Ó sílo extasí a snů, z níž umění
  2. Moje matka.
  3. Mrtvé mládí.
  4. Žeh bílý světla...
  5. Přátelství duší.
  6. Tichá bolest.
  7. Vzpomínka.
  8. Den výroční.
  9. Modlitba večerní.
  10. Podzimní večer.
  11. Apostrofa zimní.
  12. Siesta.
  13. Březen.
  14. Vězeň.
  15. *** Čas lije se prškou mrtvého listí, jež slétla
  16. *** Svůj žal jsem položil na stůl tvůj obětní,
  17. Motiv z Beethovena.
  18. Agonie touhy.
  19. Návrat.
  20. Z věčných dálek...
  21. Návštěva.
  22. Snad potom...
  23. Pohled smrti.
  24. Vůně zahrad mé duše...
  25. Zapomenutí.
  26. Znamení duše.
  27. Lítosť.
  28. Vonné soumraky.
  29. Slavný smutek.
  30. Umění.