Siesta.

Otokar Březina

Siesta.
Sen modří šedivých ve stínech sněhu ožil, však záře usnula ve zrůžovělých žlutích; ve štolách světla vzduch se v ztuhlých vrstvách složil a sípot os, jímž kvílí kola větrův, utich. Klid bílých linií se tíše krajem snoval v šat slabě vzdmutých ploch a lesů mrtvým ladem; let ptáků v azuru čar sítě nerýsoval, dech živých nesrážel se v bílou páru chladem, jen Velká Myšlénka jak oblak táhla nivou, hrou stínů mluvila, snem světel, hlasem ticha, sil sepjetím a dominantou zádumčivou, jež z hudby sněžných vln do lidských duší dýchá. 20
Básně v knize Tajemné dálky:
  1. *** Ó sílo extasí a snů, z níž umění
  2. Moje matka.
  3. Mrtvé mládí.
  4. Žeh bílý světla...
  5. Přátelství duší.
  6. Tichá bolest.
  7. Vzpomínka.
  8. Den výroční.
  9. Modlitba večerní.
  10. Podzimní večer.
  11. Apostrofa zimní.
  12. Siesta.
  13. Březen.
  14. Vězeň.
  15. *** Čas lije se prškou mrtvého listí, jež slétla
  16. *** Svůj žal jsem položil na stůl tvůj obětní,
  17. Motiv z Beethovena.
  18. Agonie touhy.
  19. Návrat.
  20. Z věčných dálek...
  21. Návštěva.
  22. Snad potom...
  23. Pohled smrti.
  24. Vůně zahrad mé duše...
  25. Zapomenutí.
  26. Znamení duše.
  27. Lítosť.
  28. Vonné soumraky.
  29. Slavný smutek.
  30. Umění.