Slavný smutek.

Otokar Březina

Slavný smutek.
Okamžiky slavného smutku dýchal jsem z atmosfer Tušení, když paprsky Věčného proťaly teskný sen, jenž mlhami kouří se v mé duši z tajemství věcí. Tenkrát opojení nekonečných jar sálalo z kalichů květů, záření nespočetných dní zpívalo v narážení bílého světla, tisíce neznámých nocí pršelo zlatými lijavci hvězd. Staleté hymny budoucích lesů šuměly v korunách stromů a bohatství nekonečných žní vlnilo se ve vlhkém výdechu země. Ze zraků milenců lila se rozkoš a smutek nesčíslných bytostí, plamenné požáry příští touhy hořely v růměncích tváří, ve vášnivém vlnění slov třáslo se pohnutí nezrozených davů a v modlitbách věčná úzkosť budoucí nejistoty, ubitá pýcha myšlénky blednoucí před utkvělými pohledy Jeho. V těch chvílích smutek můj byl jediným vzedmutím věčného smutku rozlitého staletími, zaplavujícího národy, zmítajícího vlnami duší, rozžhaveného v ohnivé brázdy fosforeskujících vln pod němými klenbami nocí, z nichž výkřiky otázek vracejí se echem vysíleným dálkou bez odpovědi. 41
Básně v knize Tajemné dálky:
  1. *** Ó sílo extasí a snů, z níž umění
  2. Moje matka.
  3. Mrtvé mládí.
  4. Žeh bílý světla...
  5. Přátelství duší.
  6. Tichá bolest.
  7. Vzpomínka.
  8. Den výroční.
  9. Modlitba večerní.
  10. Podzimní večer.
  11. Apostrofa zimní.
  12. Siesta.
  13. Březen.
  14. Vězeň.
  15. *** Čas lije se prškou mrtvého listí, jež slétla
  16. *** Svůj žal jsem položil na stůl tvůj obětní,
  17. Motiv z Beethovena.
  18. Agonie touhy.
  19. Návrat.
  20. Z věčných dálek...
  21. Návštěva.
  22. Snad potom...
  23. Pohled smrti.
  24. Vůně zahrad mé duše...
  25. Zapomenutí.
  26. Znamení duše.
  27. Lítosť.
  28. Vonné soumraky.
  29. Slavný smutek.
  30. Umění.