ČERNÉ RUCE.

Ludvík Lošťák

ČERNÉ RUCE.
Miliony černých rukou vidímvidím, jak se vzduchem vlní, miliony černých rukou zřímzřím, jak v slunné nebe pozvedá se, miliony vzdechů vesmír plní –: „Proč být otrokem?!“ – tak člověk ptá se. Černé ruce, dělné ruce dusnou bouří vesmír plní, černé ruce, dělné ruce vesmírem se hněvně vlní. Miliony černých rukou vidím o kus chleba rvát se, miliony bledých dětí zřím jak v špíně, v hladu, v nouzi hyne, miliony hlasů slyším ptát se: „Proč být otroky? – Nechť rabství zhyne!“ Černé ruce, dělné ruce dusnou bouří vesmír plní, černé ruce, dělné ruce vesmírem se hněvně vlní. 60 Miliony černých rukou vidím po práci se sápat, miliony černých rukou vidím chabě klesat – práce není! Miliony zřím se kladiv chápat –: „K boji! K boji!! Dost již otročení!!!“ Černé ruce, dělné ruce dusnou bouří vesmír plní, černé ruce, dělné ruce vesmírem se hněvně vlní. Miliony černých rukou vidím bořit trůny králů, miliony černých rukou vidím bořit paláce a chrámy – – – Hleďte, doba velkých ideálů! – „Bílé ruce, rovnost mezi námi!“ Černé ruce, dělné ruce dusnou bouří vesmír plní, černé ruce, dělné ruce vesmírem se hněvně vlní. Miliony černých rukou zřím se v horké krvi brodit, miliony černých rukou vidím lámat těžká pouta kletá... Miliony zřím se lidí rodit – šťastných lidí – volných pánů toho světa!... 61 Černé ruce, dělné ruce dusnou bouří vesmír plní, černé ruce, dělné ruce vesmírem se hněvně vlní....vlní... 62