MODLITBA OVIDIOVA.

MODLITBA OVIDIOVA. Cyrillu Duškovi.
Helie, otče, chválím tě, vševidoucí, zářící, zlatý! V žilách mých bije krev tvoje nesmrtelná, děckem jsem světla! Co myslím, cítím, vyvěrá veršem z duše chvící se slastí! Verš ten žít bude nezničen času vlnou, nezhlodán stářím! Helie, otče, i za tvé proudy zářné, v kterých se koupám, i za tok révy, jež pod tvým usmívavým pohledem zraje, i za to zdráv buď, že nemá nad mnou moci mrzuté stáří, 26 že srdce moje vzplát umí pronikavým pohledem ženským, Helie otče, a já mám všechny rád i plavé i tmavé, rád v oči patřím i v ty, kde noc spíspí, i v ty s odleskem nebes. Helie, otče, rty moje spravedlivy jsou jak tvé světlo, jež líbá stejně květy všech barev, vůní, zahrad i lučin – Helie, otče, život je nesmrtelných velikým darem, básníkův život snem bohů o štěstí je, Helie, otče! 27