Tak jako tenkrát...

Josef Svatopluk Machar

Tak jako tenkrát...
Dnes přišla chvilka – drahých veršů pár mi přinesla, jež vrh’ jsem na papír. A venku divě hučel větru svár, a kol mých oken bouřil sněžný vír. Mně bylo volno; tíha duše v ráz skanula jemně v těchto veršů řad, mně bylo jako v prvé lásky čas, když první polibek byl právě pad’. A když ta chvilka odcházela v dál, mně začlo náhle divně teskno být, já slyšel zas, jak vítr venku vál, a viděl zas, jak sníh mi v okno vlít’. A bylo mi, jak v prvé lásky čas ve starém parku s vlhkým stínem tím – šla, slíbila, že přijde zítra zas, já tušil však, že víc jí nespatřím... 42