Zimní pastel.

Josef Svatopluk Machar

Zimní pastel.
Z večera vyšla: něhu v oku, jak jabloně květ zardělá, z pod kloboučku vlas kaštanový se koketně vil do čela; šla s elegancí v drobném kroku a mrazem v páru houst’ jí dech, ze šatů vál jí parfum sladký a růži měla na ňadrech. Je noc, kde v mrazné mlze ztrácí se domy, chodník, lucerny a z mnohé tragedie žití tak mnohý výjev příšerný... Matným se krokem domů vrací jak obraný strom za rána: vlas scuchán, bleda, kalné oči, na ňadrech růže smačkána... 91