POHÁDKA O NÁS.
Čněla hora k nebi v ranní zoře zlaté
jako holé ruce, ku modlitbě spjaté.
Dole podél skalní zasmušilé stěny
zraněný muž ležel, o vše oloupený;
sotva ještě dýchal. Matka při něm byla,
zázračnou mu vodou ústa ovlažila.
A muž smrti blízký vyšel z nebezpečí.
Byl to národ český vzkříšený svou řečí,
jenž teď dlouhou cestou v kamení a hloží
kráčí, kam ho vede věčná vůle Boží.
[7]