ZA CENU ŽIVOTA
Až jednou pravý mír se dotkne dlouze čela,
jak temnot znamením a hloubek pečetí,
krev ztuhlou učiní, jež vulkanicky vřela,
sen zbaví volnosti a lačných vzepjetí;
až srdce ubité v troud šelestný se změní,
všech ohňů smyslných se záře pohasí,
noc rázem poplení mé představy a zření,
duch skončí vyčerpán své marné zápasy;
až zrakem mroucím už, však zšířeným a dravým,
vše, co jsem miloval a nejal, uvidím,
ať dlouhým utkvěním žen krásu nahou ztrávím,
jen chvilku jedinou ráj smyslů navštívím!
Ať díky učiním za hýřivost svých vjemů,
pal ohnivých a smilných počinů:
za cenu života až k usmíření mému
smrt Vás mi nabídne, pak v slasti zahynu.
30