Víc nevrátím se již...

Karel Babánek

Víc nevrátím se již...
Víc nevrátím se již v tu svatou zem, kde plný smíchu byl sluneční jas, hor na obzorech tichých modrý lem, za něž mě dálek lákal svůdný hlas, za pohádkových nocí sbory víl,víl tančily v rose vzdychajících trav – při svitech hvězd když tajemných jsem snil mě skřítků pitvorných lekával dav. Tu svatou neuzřím již více zem já, vyhnanec, za modré dálky časů jenž, odešel, poslušen jejich hlasů. Mlh minulosti roucha její lem mi zakryla, jdu v nových zemí klíny, kde slunce bledne, nocí jdou jen stíny... 4
Básně v knize Když slunce zapadá:
  1. Ty příliš Jsi se vzdálila...
  2. Víc nevrátím se již...
  3. Jdou černé stíny kolem bílých křížů...
  4. Má pluje loď...
  5. Píseň.
  6. Podzim.
  7. Ve chvíli půlnoční.
  8. V ranním slunci.
  9. Listopad.
  10. Pozdě.
  11. Anděl smrti.
  12. Tichá vzpomínka.
  13. Zapadlá hospoda.
  14. Hračky.
  15. Večerní Ave!
  16. Je dokonáno!
  17. Ty’s srdce nabízel...
  18. Cos chtěl jsem říc.
  19. Kam’s duše...?
  20. Odletěli...
  21. Otázky.
  22. Na starou píseň.
  23. Máj byl...
  24. Jaro.
  25. Až se vrátí...
  26. V stáří.
  27. Mír.
  28. Ráno.