Ráno.

Ráno.
Ze klína noci mladý den zardělý celý spánkem vstal, na spící dole ještě zem se, rozpustilé dítě, smál. Pak peří ptáků dechem svým rozčechral, listí stromů, a se smíchem se zvědavě do oken díval domů. * Na větev stromu nejvyšší,nejvyšší kos vyletěl, za mladý den, za nový den dík nebi pěl. Když v domech ještě zavřených už dlouho mlčeli, že mladý den vstal, vrabci jim do oken křičeli. 33 Do polí září zalitých se díval starý pán, a s ranní dýmkou, s čepičkou si vyšel před altan. 34 Nákladem knihkupectví E. Weinfurta v Praze. Tiskem E. Stivína v Praze.
E: až; 2004 [35]