Má pluje loď...

Karel Babánek

Má pluje loď...
Má pluje loď dalekou vodní plání, tam v modrých dálkách štěstí prý si zpívá – Má duše bledá v tichém usmívání ztraceným břehům v slzách ještě kývá. Dál pluje loď, nehybně dálky stojí – nad vody z lodi vznesli bílí ptáci se vzpomínek a ve sraženém roji ku opuštěným břehům zpět se vrací. A duše moje, smutná v odříkání, na radostný jich let se k nebi dívá – Dál pluje loď – jen vln je slyšet lkání, a hloubka dálek ztrnulých vstříc zívá. 6
Básně v knize Když slunce zapadá:
  1. Ty příliš Jsi se vzdálila...
  2. Víc nevrátím se již...
  3. Jdou černé stíny kolem bílých křížů...
  4. Má pluje loď...
  5. Píseň.
  6. Podzim.
  7. Ve chvíli půlnoční.
  8. V ranním slunci.
  9. Listopad.
  10. Pozdě.
  11. Anděl smrti.
  12. Tichá vzpomínka.
  13. Zapadlá hospoda.
  14. Hračky.
  15. Večerní Ave!
  16. Je dokonáno!
  17. Ty’s srdce nabízel...
  18. Cos chtěl jsem říc.
  19. Kam’s duše...?
  20. Odletěli...
  21. Otázky.
  22. Na starou píseň.
  23. Máj byl...
  24. Jaro.
  25. Až se vrátí...
  26. V stáří.
  27. Mír.
  28. Ráno.