VI. Pozvání.

František Serafínský Procházka

VI.
Pozvání.

Pojďte, žnečky, svezu vás, svezu vás, která nechce, vem ji ďas, vem ji ďas. Koníčky mám dobře vychované, ono se vám, mé panenky, nic nestane. 22 Pojedeme jako hrom, jako hrom, ztratím jednu – což na tom! Což na tom! Co na voze pevně sedět budou, ty mi všecky, mé panenky, ty mi zbudou. Za vozem se choulí prach, choulí prach, mé panenky, žádný strach, žádný strach! Ztratím druhou, snad se víc jich ztratí, s jednou přece zbudu jistě u opratí. Obejmu jí tenký pás, tenký pás, zapomenu pak na vás, pak na vás: 23 ta panenka, která u mne zbyla, ta je moje nejvěrnější, moje milá. 24