XXIV. Marné námluvy.

František Serafínský Procházka

XXIV.
Marné námluvy.

Táta, máma mluvili do rána, že si mám vzít pána. Že má bílé ručičky, že prý hraje housličky tydli tata, tydlidli, toho že mi vyhlídli. 62 Táto, mámo, mluvte si do rána, radši hastrmana! – Pána vítr porazí, vejpůlky se přerazí. Tydli tata, tydlidli, pěknou jste mi vyhlídli! Táto, mámo, mluvte si do rána, už mám Fabiána. Koně s vozem unese, naší lipou zatřese, když mne k sobě přitiskne, srdce ve mně zavýskne! 63