XIX. Čary.

František Serafínský Procházka

XIX.
Čary.
Spěchal Jura ke splavu požít z rána otavu. Vodní panna dbalá závoje tam prala, na něj zakývala: „Nechej, hochu, sečení, pojď, kratičké prodlení. 50 Poznáš milování, když tatíček brání. Padne rosa křehká, požneš všecko zlehka.“ Sed si Jura ke splavu, nechal býti otavu. K panence se smekne, hladí vlásky pěkné – co tatíček řekne! Jura hledí od splavu: „Máš, panenko, výbavu, grunt a čtyry koně jak já na průhoně! Já řku, kolik polepole, a co ve stodole?“ Spěchá Jura od splavu, panna nemá výbavu. Závojové běle na cestu mu stele, až ho zmate cele. 51 Rozehnal se bez dechu kosou kamsi v pospěchu, místo otav kosí čerstvé žitko z rosy – – Prál tatíček starý: „Bože, jsou to čary!“ 52
Básně v knize Písničky:
  1. PÍSNIČKY.
  2. I. Překážky.
  3. II. Shovívavý.
  4. III. Oj, naše rovina...
  5. IV. Ouroda.
  6. V. Špatná rada.
  7. VI. Pozvání.
  8. VII. Výstraha.
  9. VIII. Náhrada.
  10. IX. Chlapci, chlapci...
  11. X. Otázka.
  12. XI. Večeře.
  13. XII. Výmluva.
  14. XIII. Konec hádky.
  15. XIV. Holuběnky.
  16. XV. Bohatec.
  17. XVI. Prosba.
  18. XVII. Vrbka.
  19. XVIII. Výpomoc.
  20. XIX. Čary.
  21. XX. Hejkal.
  22. XXIV. Pokynutí.
  23. XXII. Nehoda.
  24. XXIII. Jablíčka.
  25. XXIV. Marné námluvy.
  26. XXV. Oklamaná.
  27. XXVI. Hrášek.
  28. XXVII. Hubičky.
  29. XXVIII. Odbytý.
  30. XXIX. Výhody.
  31. XXX. Napomenutí.